top of page

Moje cesta do queer komunity

autorství: Hubert Horský

 

Následující text je nefalšovaným blogovým příspěvkem, který náš web dosud nenabídl. Máme radost, že Hubert Horský sepsal jedinečnou osobní výpověď o své cestě a dovolil nám ji sdílet. Věříme, že každá sdílená zkušenost může někoho podpořit, protože jako queer lidé se někdy můžeme cítit, že jsme na všechno sami. Hubertův příběh však ukazuje, že i „tichý introvert“ (jak o sobě sám Hubert píše) může poznat spousty lidí a najít svou komunitu.

 

Již od svých raných teenagerských let jsem si začínal uvědomovat, že se mnou asi bude něco jinak než u zbytku společnosti. Nezajímaly mě auta a fotbal jako spoustu ostatních kluků, ale měl jsem (a stále mám) rád hudbu a umění (což je dáno i zázemím rodičů – divadelníků). Také mi už tehdy docházelo, že mě nebaví se se spolužáky bavit o holkách a o intimitě s nimi, ale spíš se otáčím za kluky.


Když jsem nastupoval na gymnázium, psal se rok 2006. Sice už – i díky nedávno zesnulému Jirkovi Hromadovi – prošlo naší Sněmovnou registrované partnerství, ale v rodinách, ve školách i obecně ve společnosti se o naší orientaci stále téměř nemluvilo, a když, tak jen v negativním světle. Pro spolužáky jsme byli buzny, teplouši, a ještě spoustu jiných nadávek, a kromě mě nebyl ve třídě jediný vyoutovaný gay. A na celé škole byl jediný člověk, o kterém se to vědělo a který se s tím netajil, učitel chemie. Byl to bodrý chlapík a dodnes se s ním kamarádím.


Nevěděl jsem moc o žádných klubech, organizacích či akcích pro lidi jako my, které by vůbec v Brně byly, a v mé rodině to v této době také nebylo dvakrát jednoduché. Když jsem se na lyžáku poprvé zamiloval do spolužáka a vyznal se mu v soukromém vzkazu, mamka našla dopis, kde o něm píšu a okomentovala jej slovy „já nechci, aby ses na veřejnosti prezentoval jako čtyřprocentní!“ Nakonec se ukázalo, že daný spolužák je gay, ale tehdy mi řekl, že není, neb ještě nebyl vyoutovaný. Když se zhruba o půl roku později konal v Brně první Pride, táta to okomentoval slovy „město je prolezlý buznama“. To vše zhruba rok poté, co rodiče už o mé orientaci věděli a myslel jsem, že ji chápou a že se s ní už srovnali. Pamatuju se, že tato slova mě tehdy hluboce zraňovala, připadal jsem si bezmocný, nepochopený a sám, jako bych byl jediný gay na světě.


Krom internetu plného nespolehlivých lidí nebylo kde se seznámit, kam zajít, aby se tam člověk jako já cítil mezi svými, cítil přijetí, pochopení, přátelství a lásku. Ve třídě jsem měl všeho všudy dva kamarády, z nichž jedna se později ukázala jako bisexuálka, ale jinak jsem byl spíše tichý introvert, který se s nikým moc nebavil a když skončilo vyučování, nejčastěji si sednul k počítači nebo šel někam sám trénovat ježdění na skejtu. V době, kdy moji hetero spolužáci už dávno měli zkušenosti s holkami, byla mým jediným zážitkem s klukem pusa od kamaráda na táboře, který je sice spíše hetero, ale měli jsme k sobě tehdy hodně blízko.

 

To vše se mělo změnit kolem roku 2012, a proto tento rok považuji za období, kdy jsem poprvé naplno vplul do queer komunity a začal poznávat vícero lidí, kteří jsou moje „krevní skupina“.



GaTe

První, s kým jsem se v rámci queer komunity systematicky potkával, byla skupina GaTe. Je to parta gay/bi kluků od 15 do 26 let, kteří se vzájemně podporují v procesu coming outu, jezdí spolu na akce a na víkendovky, i na týden v létě. Každá víkendovka má nějaké téma, konkrétní program sestávající ze spousty volnočasových, sportovních, poznávacích i relaxačních aktivit. Na začátku jsme zpravidla dostali mapu vedoucí k chatě a luštili jsme cestu a při tom byl prostor se spřátelit.


Tak jsem se na akcích GaTu setkal s prázdninovkami na témata jako Říše divů, Na stopě (kde jsme řešili detektivní příběh a nakonec zjistili, že jsme ve skutečnosti v blázinci), Doktor Who nebo třeba Ajamiú, kde jsme si zahráli na fiktivní indiánský kmen. Kluky z GaTu považuju dodnes svým způsobem za druhou rodinu a s mnoha z nich se dodnes přátelím. Určitě tuto skupinu doporučuji všem klukům, kteří jsou v daném věkovém rozmezí a chtějí nějaký čas pobýt mezi svými, užít si zábavu nebo zkrátka mají chuť si i v odrostlejším věku připomenout, jaké to je jet někam na tábor. Akce zajišťuje sdružení Stud a konají se v Brně a Praze. Celkem by mě zajímalo, jestli nějaké podobné víkendovky existují i pro lesby, zatím jsem ale o nich neslyšel.



Queer MUNI

Druhá queer skupina, se kterou jsem se v Brně potkal, byl spolek Queer MUNI. To bylo v době, kdy jsem studoval na Masarykově univerzitě. Spolek sdružuje obecně všechno queer studentstvo a absolventstvo MU, přijít ale může kdokoliv. K hlavním aktivitám patřila pravidelná setkání v čajovně či kavárně (dříve jsme se scházívalx na místě bývalé adresy čajovny Za zrcadlem, kde dnes sídlí čajovna Bardo, ale místa a časy setkávání se průběžně měnily). Také jsme spolu hodně chodilx na Mezipatra. Bylo zde určité „tvrdé jádro“, hlavní organizátorstvo, ale osazenstvo se obecně hodně proměňovalo. Ze začátku chodily na setkání hlavně holky – lesby, postupem času začali více chodit i kluci, trans a nebinární lidé. Společenství to je tedy velmi pestré a přijímající. Skvělá hlavní organizátorka Míša, která spolek vedla na začátku, předala žezlo dalším, neb se věnuje též historickým rekonstrukcím a Harry Potterovi, a těmto aktivitám tak dala přednost. Po delší pauze však iniciativu převzalo jiné organizátorstvo a mohlo se pokračovat dále, v létě byl kupříkladu sraz v Café Paměti národa.



Medvědi Brno

Na jaře roku 2022 jsem se pak potkal s Medvědy Brno. Hodí se vysvětlit, kdo jsou vlastně medvědi v kontextu gay komunity. Jedná se povětšinou o muže, kteří nezapadají do typického ideálu krásy v naší komunitě, kterým je většinou buď štíhlý, jemný kluk, anebo vysportovaný gym boy z posilovny. Typický medvěd vypadá zkrátka jako opravdový medvěd – má bříško, je mohutný a chlupatý. Medvědi jsou velmi inkluzivní komunita a rádi mezi sebe přijmou i toho, kdo úplně jako medvěd nevypadá, ale má rád medvědí kulturu a atmosféru pohody a komunity, která na těchto akcích je. Takovým klukům se pak říká chaser. Holkám, které mají rády medvědy a jejich komunitu, se pak v medvědím slangu říká Zlatovlásky.


Za takovou Zlatovlásku lze vlastně považovat i moji kamarádku, která mě k medvědům přivedla. Kamarádka je bi a zároveň je nebinární a byla mezi Medvědy přijata bez problémů, ačkoliv se jedná o komunitu převážně cis mužů. Medvědí soutěž Mister Chaser zase vyhrál Ondra z Ostravy, který je vlastně také netypický medvěd – je sice chlupatý, ale je hubený. Také se zajímá o feministická témata. I když se Ondra i ze strany některých lidí z medvědí komunity – hlavně na sociálních sítích – setkal i s nevolí a nepochopením, s poznámkami, že přece jako hubený kluk není správný Medvěd, nic si z toho nedělá a jde si dál vlastní cestou, neboť ví, že většina komunity ho podporuje.


Medvědí skupiny u nás začaly vznikat nejprve v Ostravě, později v Brně a Praze, kolem roku 2012. V Brně se hlavně scházíme u piva a chodíme do sauny, pořádáme parties. Ostravská „odnož“ více chodí na výlety a mají i medvědí knihovnu, pražská komunita je hodně propojená s BDSM a fetish scénou. Také pořádají setkání u piva, která jsou i součástí Pridu. Významná medvědí komunita je v zahraničí například v Polsku nebo Rakousku a také v USA. Hlavní myšlenkou medvědů je, že by se nikdo neměl stydět za své tělo a že maskulinita může mít mnoho forem, může být inkluzivní a nebýt toxická. Že se v rámci gay komunity můžete cítit dobře, ať už jste hubeňour, kluk s bříškem, nebo gym boy z posilovny.



Plusko+

Další skupinou, se kterou jsem měl tu čest se potkat na své cestě do vod queer komunity, bylo Plusko. První schůzku měli v září 2022 v čajovně Za zrcadlem, což byla také moje první schůzka s nimi. Hrály se tehdy deskové hry. Jejich činnost je ale hodně pestrá. Kromě deskovek taky pořádají párty, čtení knížek, jednou jsme byli na Hvězdárně pozorovat Jupiter, pořádají i diskuze nebo akce pietního, aktivistického či protestního charakteru. Přijít může kdokoliv, kdo se cítí být součástí queer komunity a daná aktivita mu/jí přijde smysluplná. Plusko mi hodně otevřelo obzory, pokud jde o možnosti vnímání genderu nebo různých feministických témat, která se mezi gay kluky tolik neřeší a byla pro mě samotného mnohdy novinkou, byť jsem se už tehdy v queer komunitě nějaký čas pohyboval. I když se Plusko angažuje i v mnoha aktivitách jako protesty za Palestinu nebo proti kapitalismu, se kterými já tolik nesouzním, nebo na ně minimálně nemám tak vyhraněný názor, nelze jim upřít, že je to tým lidí plných energie a drivu, se kterými zažijete spoustu pěkných, přátelských chvil a rozšíříte si svůj přehled o tom, jaké všechny odstíny naše komunita může mít.



Q-Hub

Poslední skupinou, kterou zde zmíním, a pro kterou ostatně píšu tento text, je spolek Q-Hub. S tím jsem se seznámil, když jsem byl na přednášce Andrey Stašek o duševním zdraví v queer komunitě, a to zhruba rok zpátky. Spolek funguje při katedře psychologie FSS MU a jeho hlavní činností je především osvěta, informování o queer lidech, o jejich duševním zdraví a snaha o propojování a diskuzi ostatních queer iniciativ. Proto také Q-Hub například moderoval diskuzi brněnských queer spolků na minulém Pride Weeku Brno. Z diskuze vzešla spousta plodných myšlenek, jako například potřeba nějakého portálu smysluplně odkazujícího na různé druhy queer akcí, nebo prostor pro brněnské komunitní centrum k setkávání, podobné tomu, jaké funguje v Praze v ulici Železné.


 
Závěrem

Děkuji drahému čtenářstvu, že tento můj sáhodlouhý článek dočetlo až sem. Snad bude inspirací všem, kdo by se chtělx dozvědět něco o cestě do komunity jednoho queer kluka z Brna, nebo se inspirovat, kam všude se dá zajít, když se chcete potkat s těmi svými, něco zajímavého prožít a vzájemně se podpořit.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


  • Twitter
  • Instagram
  • Facebook

Chcete se dozvídat o novinkách jako první?

Vyplňte svou emailovou adresu a budeme vás informovat o nových příspěvcích a dalších aktualitách!

Děkujeme!

Q-Psy tvoří ve volném čase dobrovolníci.

Za případné nedostatky se tímto omlouváme. Můžete nám dát zpětnou vazbu zde.

Děkujeme za zpětnou vazbu!

Rovněž nás můžete kontaktovat na adrese

qhub.spolek@gmail.com

bottom of page