Q-Hub
LGBTQIA+ PSYCHOLOGIE A ZDRAVÍ
blog & zdroj informací
lékař vyšetřuje osobu s kašlem, na pozadí lgbtq srdce

Zkušenosti LGBTQ+ osob s lékařskou péčí

Q-Hub · 27. srpna, 2025

autorství: Tereza Kučerová

Že už len keď ťa volajú do tej ambulancie, a proste nevedia, či si chlapec, alebo dievča, tak to dajú najavo celej chodbe … to už sa stalo aj mne veľa krát aj keď som bola s niekým u doktora, že no pán, pani, pán, no poďte vy s tými divnými vlasmi, alebo čo.

Takto popisuje svou zkušenost jeden z respondentů výzkumu, který mapoval zkušenosti nebinárních lidí v prostředí zdravotnické a psychologické péče (Zahumenská, 2024). Možná to zní jako ojedinělý přešlap. Pro mnoho kvír lidí v Česku však není lékařská ordinace místem, kde by se cítili bezpečně. Co všechno by lékaři měli o kvír lidech vědět?  A co LGBTQ+ pacienty často vede k tomu, že se raději vyšetření vyhnou?

Realita lékařské péče o LGBTQ+ osoby v ČR má dvě roviny. První rovinou je péče, která je specifická pro LGBTQ+ osoby – tuto oblast do hloubky probírat nebudeme, ale pro představu do ní patří například genderově afirmativní péče, která může zahrnovat hormonální terapii nebo chirurgické zákroky v rámci genderové tranzice. Druhou rovinou je lékařská péče, která je na první pohled stejná i pro zbytek populace – úrazy, nemoci a preventivní prohlídky. Nicméně i ta má pro kvír lidi specifické výzvy. Například to, zda (případně kdy) je dobrý nápad svému lékaři sdělit svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu. 

Obavy ze sdílení

Mezi nejčastější důvody, kvůli kterým kvír lidé v Česku informace o své identitě s lékařem*kou nesdílí, patřil dojem, že by to nebylo vhodné, a obava, že na tuto informaci bude lékař*ka reagovat negativně. V 8 % uvádí jako důvod také předchozí špatnou zkušenost se sdílením své identity nebo orientace (Pitoňák & Macháčková, 2023). Právě špatné zkušenosti s přístupem lékařských profesionálů mohou ovlivňovat například to, jak často lidé chodí, nebo spíše nechodí k lékaři (Schwei a kol., 2017). Dle americké studie Grasso a kol. (2020) například na preventivní gynekologické vyšetření chodí častěji heterosexuální ženy než neheterosexuální ženy a trans muži.

Důležitost sdílení

Informace o sexuální orientaci a genderové identitě mohou být navíc pro lékaře důležité. U LGBTQ+ populace se například ve větší míře vyskytují určité typy rakoviny (např. Daling a kol. (2004). Ale i v případech, kdy se onkologické onemocnění nevyskytuje mezi LGBTQ+ osobami ve větší míře, ale není vyhráno. Například u diagnostikování rakoviny prostaty u trans žen narazíme hned na několik komplikací. Prvním problémem je stigma ohledně toho, že se jedná o tzv. mužskou rakovinu, což může ovlivnit ochotu trans žen nechat se na rakovinu prostaty otestovat. Další komplikací je, že jeden ze způsobů, jak na rakovinu prostaty přijít je testování hladiny tzv. PSA (prostatického specifického antigenu). Při testování se porovnává, zda je antigen zvýšený oproti normě, která je však odvozená od mužské populace. U trans žen, které podstupují hormonální terapii, nemusí testování PSA rakovinu prostaty odhalit, protože některé druhy hormonální terapie hodnotu PSA snižují (Nik-Ahd a kol., 2023).

Co by měli vědět lékaři

Kromě informací o fyzickém zdraví je pro lékaře pečujícího o LGBTQ+ pacienty rovněž důležité vědět, že se LGBTQ+ osoby mohou potýkat s vyšší mírou stresu a horší kvalitou spánku než zbytek populace (Campbell et al., 2024). A horší kvalita spánku je spojována s vyšším rizikem náhlého úmrtí (Cruz a kol., 2020; Yin a kol., 2017). LGBTQ+ osoby čelí vyššímu riziku duševních potíží (Wittgens et al., 2022). Míra stresu, depresivních symptomů a úzkosti mohou souviset také s vnímanými fyziologickými symptomy u osob s kardiovaskulárním onemocněním (Shen a kol., 2019). Dalším faktorem, který je třeba brát v úvahu pro zdraví LGBTQ+ osob je vyšší míra kouření tabáku u leseb a gayů oproti heterosexuálním ženám a mužům (Davies a kol., 2020). Kouření je spojováno s vyšším rizikem vzniku některých typů rakoviny – například rakoviny plic, močového měchýře, nebo slinivky (Collatuzzo a kol., 2024). 

Komunikace je základ

Jak může lékařský personál usnadnit LGBTQ+ pacientům sdílení své identity nebo orientace? Například tím, že s nimi bude vhodně komunikovat. Banerjee a kol. (2020) zdůrazňuje, že je důležité, aby lékařský personál budil v pacientech důvěru a dovedl se na sexuální orientaci a genderovou identitu citlivě doptat. K tomu, jakým způsobem je vhodné s pacienty ohledně jejich sexuální orientace a genderové identity komunikovat mohou lékařům pomoci školení – už dvou hodinové školení může znamenat pro pacientův zážitek rozdíl (DeBrosse a kol., 2024). 


Zdroje

🔓 = volně dostupný zdroj

Nemáte přístup ke zdroji? Napište nám na qhub.spolek@gmail.com!