Autorství: Zuzana Dobrá
Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm
(1 Janova 4,7-21)
Náboženství (jako institucionální víra a rituály) a spiritualita (jako intimnější prožitek spojení nebo transcendence přesahující osobní já) hrají v životech mnoha z nás významnou roli. Týká se to i kvír (ang. queer) lidí, tedy těch, kteří se identifikují například jako lesby, gayové, bisexuální, asexuální a/nebo trans* (Pargäment et al., 2013; Halkitis et al., 2009). Lidé, kteří jsou kvír a zároveň věřící však mohou čelit rozporným očekáváním a normám vyplývajícím z různých komunit, ke kterým patří (Wong et al., 2022).
Příslušnost ke křesťanské církvi a kvír identita nemusí jít snadno dohromady a mnohdy také nejdou. Snad ve všech církvích najdeme komunity/sbory/farnosti, které jsou přijímající, v jiných je naopak kvír identita vnímaná jako hřích nebo přinejlepším něco, o čem se nemluví. Odmítnutí ze strany církve však může mít mnoho negativních důsledků – od zhoršení sebehodnocení až ke ztrátě přátel či odstřižení od vlastní rodiny. Beagan a Hattie (2015) například zkoumali zkušenosti kvír osob s náboženstvím a spiritualitou pomocí hloubkových rozhovorů: ve výpovědích respondentů*ek se objevovaly nepříjemné prožitky jako pocity studu a viny, negativní vztah k sexu, pocit odpojení od svého těla a celkového poškození vztahu k sobě a ke svým blízkým (Beagan & Hattie, 2015). Co se ale stane, když církev naopak otevře svou náruč všem věřícím bez ohledu na sexuální identitu či orientaci? Jaké pozitivní dopady má spojení víry a kvír komunity? Věda nám naštěstí přináší i dobré zprávy.
Otevřená církev + kvír = autenticita
Kvír lidé mohou mít v rámci propojení své sexuální/genderové identity a spirituality i velmi pozitivní zkušenosti (Rosenkrantz et al.; 2016). V citované studii, které se zúčastnilo 314 amerických dospělých s různými kvír identitami a náboženskými vyznáními, měli*y účastníci*ice za úkol se zamyslet nad tím, jak jim spojení spirituálních a kvír identit obohatilo život. Mezi pozitivní zkušenosti a pocity patřily:
- pocit lásky a přijetí, který v církvi zažívali*y
- opora při zkoumání, utváření a vyjadřování své autentické identity v rámci vlastní kvír komunity
- příležitost kreativně začlenit kvír perspektivy do svého systému víry, tedy utvořit si autentičtější náboženskou/spirituální identitu a rovněž hlouběji svou víru pochopit a najít v ní nový smysl
- zvýšení empatie, otevřenosti a soucitu (např. cítili větší zodpovědnost za využití svých životních zkušeností k tomu, aby pomohli*y svým komunitám a usilovali*y o sociální spravedlnost)
- pocit celistvosti a sounáležitosti se svou komunitou, stejně jako zlepšení vztahů s rodinou či se svými partnery*kami
Otevřenost náboženských komunit může také výrazně souviset s duševním zdravím kvír věřících. Výsledky výzkumu z Boppany a Grosse (2019) např. naznačují, že navštěvování otevřené a přijímající církve je spojeno s vyšší úrovní duchovní pohody a nižší pravděpodobností příznaků deprese. Naopak navštěvování odmítavější církve se pojí s nižší úrovní duchovní pohody, vyšší pravděpodobnosti příznaků deprese a vyšší úrovní internalizované homofobie (Boppana & Gross, 2019).
Bůh mě takhle stvořil
Zvláště těžkou pozici v církvi mohou mít genderově rozmanité osoby jako jsou trans* a nebinární lidé. Ti se v poslední době stávají terčem politických debat (zejména v USA), a ve společnosti celkově zažívají větší nepřijetí než například lesby nebo gayové. Genderově rozmanití lidé se mohou potýkat se strachem z odmítnutí a problémy s duševním zdravím (Ghazzawi et al., 2020). Zároveň však respondenti v citované studii uvedli, že po coming outu (který byla často v rozporu s vírou) usilovali*y o nalezení prostoru, kde by obě identity mohly harmonicky koexistovat. Lidé, kterým se to podařilo, vypověděli, že u nich došlo k posílení psychické odolnosti, osobnímu růstu, ujištění se v genderové identitě a souznění s vírou díky podpoře věřící komunity
Je skvělé být ve společenství věřících, kteří vědí, že jsem trans, a zároveň stejně jako já věří, že mám nesmrtelnou duši stvořenou Bohem, která vždycky byla mužská, a Bůh jí později v mém životě pomohl, aby byla v souladu s tělem. Dělá mi radost číst a studovat Písmo, poslouchat nedělní kázání a vědět, že jsem ve společnosti lidí, kteří chápou sociální spravedlnost jako křesťanské poselství.
Ukázalo se, že nejvýznamnější aspekty víry byly pro účastníky*ce studie jejich osobní vztah s Bohem a vazby na náboženská společenství. Tváří v tvář věřícím společenstvím, která trans* lidi odmítají, měli navíc někteří*é vnitřní jistotu, že je Bůh takto stvořil. Jedna z respondentek tuto jistotu popisuje takto:
Věřím, že mě můj Otec na nebesích stvořil a miluje přesně takovou, jaká jsem. To jenom lidé mají problém milovat Boží stvoření.
Vnitřní hlas osobní víry dokázal zmírnit vnitřní konflikt respondentů*ek a vést je k většímu sebeuvědomění a přijetí (Ghazzawi et al., 2020).
Cesta k osobní spiritualitě
Kvír lidé mají různé reakce na konflikt se svou náboženskou identitou, ať už je to popírání vlastní sexuální identity, odklon od náboženské identity, oddělování sexuální a náboženské identity nebo sloučení těchto dvou identit (Rodriguez & Ouelette, 2000). I v rámci náboženských struktur jsou však kvír lidé aktivní a nachází způsoby, jak prožívat svou duchovní stránku svobodně a smysluplně (Beagan & Hattie, 2015). Pro některé znamená proces integrace identity změnu náboženské víry. Jiní rozlišují mezi spiritualitou a náboženstvím, přičemž náboženství vnímají jako politické či zavádějící. Někteří prohlubují své znalosti a zjišťují, kde se doktríny mohou odchylovat od původních duchovních nauk. Další se více zaměřují na základní duchovní hodnoty své náboženské tradice, jako je láska, soucit a úcta (Barrow & Kuvalanka, 2011 in Beagan & Hattie, 2015). Takový pohled na život může přinášet do každodenního života pocity vděčnosti a zdůrazňovat pozitivní aspekty jejich identit (Wong et al., 2021).
Víra v barvách duhy
I v České republice se tvoří přijímající a podporující komunity našich LGBTQAI+ věřících. Jedním z hlavních aktérů je občanské sdružení Logos, které v Praze, Brně a Ostravě vytváří ekumenické společenství věřících kvír lidí a jejich rodin a přátel. Pravidelně vytvářejí prostor pro společná setkání, debaty a modlitby. Také stojí za zmínku projekt Víra v barvách duhy, za kterým stojí farářky a faráři, duchovní, erudovaní odborníci a odbornice v oborech biblistiky či praktické teologie, kteří cíleně představují otevřené a přijímající názorové proudy a postoje ke kvír tématům. Na Slovensku pak spirituální vír lidi spojuje např. organizace SIGNUM.
Závěrem
Spojení víry a kvír identity je nejen možné, ale může mít také pozitivní důsledky. Otevřenost a podpora v náboženských společenstvích vytvářejí prostor pro osobní růst, duševní pohodu a dokonce mohou souviset s nižší pravděpodobností depresivních symptomů. Kvír lidé aktivně hledají způsoby, jak integrovat svou víru a sexuální identitu, a v tomto procesu mohou nalézat podporu, lásku a pocit autenticity. Respekt a otevřenost k různým identitám jsou klíčové pro budování prostředí, kde každý člověk nachází podporu a porozumění.
Zdroje
🔓 = volně dostupný zdroj
- 🔓Beagan, B. L., & Hattie, B. (2015). Religion, Spirituality, and LGBTQ identity integration. Journal of Lgbt Issues in Counseling, 9(2), 92–117. https://doi.org/10.1080/15538605.2015.1029204
- Boppana, S., & Gross, A. M. (2019). The impact of religiosity on the psychological well-being of LGBT Christians. Journal of Gay & Lesbian Mental Health, 23(4), 412–426. https://doi.org/10.1080/19359705.2019.1645072
- Ghazzawi, A., Suhail-Sindhu, S., Casoy, F., Libby, N., McIntosh, C., Adelson, S. L., Ashley, K., Drescher, J., Goldenberg, D. M., Hung, K. W., Lothwell, L. E., Mattson, M. R., McAfee, S. G., Schwartz, A., Tompkins, D. A., Yarbrough, E., & Barber, M. E. (2020). Religious faith and transgender identities: The Dear Abby project. Journal of Gay & Lesbian Mental Health, 24(2), 190–204. https://doi.org/10.1080/19359705.2019.1706682
- 🔓Halkitis, P. N., Mattis, J. S., Sahadath, J. K., Massie, D. C., Ladyzhenskaya, L., Pitrelli, K., Bonacci, M., & Cowie, S. A. (2009). The Meanings and Manifestations of Religion and Spirituality among Lesbian, Gay, Bisexual, and Transgender Adults. Journal of Adult Development, 16(4), 250–262. https://doi.org/10.1007/s10804-009-9071-1
- Pargäment, K. I., Mahoney, A., Shafranske, E. P., Exline, J. J., & Jones, J. W. (2013). From research to practice: Toward an applied psychology of religion and spirituality. In American Psychological Association eBooks (pp. 3–22). https://doi.org/10.1037/14046-001
- Rodriguez, E. M., & Ouellette, S. C. (2000). Gay and lesbian christians: Homosexual and religious identity integration in the member and participants of a gay-positive church. Journal for the Scientific Study of Religion, 39(3), 333–347. https://doi.org/10.1111/0021-8294.00028
- 🔓Rosenkrantz, D. E., Rostosky, S. S., Riggle, E. D. B., & Cook, J. R. (2016). The positive aspects of intersecting religious/spiritual and LGBTQ identities. Spirituality in Clinical Practice, 3(2), 127–138. https://doi.org/10.1037/scp0000095
- Wong, E., Galliher, R. V., Pradell, H., Roanhorse, T. T., & Huenemann, H. (2021). Everyday Positive Identity Experiences of Spiritual/Religious LGBTQ+ BIPOC. Identity, 22(1), 35–50. https://doi.org/10.1080/15283488.2021.1996364