Autorství: redakce Q-Hub
České zdravotnictví může působit jako dostupné všem. Za preventivní prohlídku u lékaře ani za celou řadu dalších vyšetření nic neplatíte díky zdravotnímu pojištění a otevírací doba je přece také pro všechny stejná. Tak jak by mohla být zdravotnická péče v ČR pro někoho méně dostupná? Pro řadu lidí ze sexuálních a genderových menšin je ale realita jiná.
Dnes je Mezinárodní den proti homofobii a transfobii a připomínáme si den, kdy byla homosexualita vyškrtnuta ze seznamu nemocí. Nerovné podmínky však zůstávají v mnoha zemích světa včetně Česka.
Vztah lékaře a pacienta je založen na vzájemné důvěře, která by měla být samozřejmou součástí při poskytování zdravotní péče (Česká lékařská komora, 2007). Důvěru je však téměř nemožné budovat, pokud dochází k diskriminaci, ať už ve vztahu s lékařem, při styku se zdravotnickým personálem či v prostředí zdravotnických zařízeních obecně. Ve výzkumné zprávě Pitoňáka a Macháčkové (2023), kdy bylo dotazováno 3 429 genderově a/nebo sexuálně rozmanitých osob, diskriminaci v lékařském prostředí na základě LGBTQIA+ identity v posledních pěti letech alespoň párkrát zažila téměř desetina respondentů.
Mezera ve vzdělání
Nedostatky přitom začínají už při studiu medicíny. Kanadští studenti například popisují atmosféru při studiu jako neinkluzivní a orientovanou na heterosexuální pacientstvo (Nama et al., 2017). Problematický u studia medicíny je též nedostatek vzdělávání v oblasti LGBTQIA+ problematiky, což vede k tomu, že praktikujícím lékařům mohou chybět. Nastávají pak neadekvátní momenty, kdy kupříkladu trans* pacient vzdělává svého lékaře v oblasti LGBTQIA+ zdraví. Nedostatek znalostí v této problematice je jeden z možných projevů stigmatizace a diskriminace ze strany zdravotnického personálu. Dalšími projevy mohou být například šíření pomluv o pacientech nebo používání chybného oslovení a jména (Sileo et al., 2022; Zahumenská, 2024). Závažnou, a přitom legální formou diskriminace bylo také trvalé znemožnění reprodukce (sterilizace), které bylo pro trans* lidi podmínkou pro úřední změnu pohlaví (Pitoňák, 2020). Tuto podmínku v roce 2023 zrušil ústavní soud s platností od července 2025. Zatím však nestanovil nové postupy, takže není jasné, jak bude nová změna úředního pohlaví vypadat (Transparent, 2025).
Co víme o diskriminaci v Česku?
Mezi lety 2018 a 2023 se s diskriminací u lékaře vždy nebo často setkala pouze 2,3 % českého LGBTQ+ responentstva, ale občas a vzácně už šlo o 22 % dotázaných. Trans* osoby se s diskriminací u lékaře setkávaly více – často nebo vždy uvedlo 10 % trans mužů až 15 % trans žen.
Negativní zkušenosti s personálem nebo strach z negativní zkušenosti mohou vést ke skrývání či zatajování genderové identity. Ve výzkumné zprávě Pitoňáka a Macháčkové (2023) svou sexuální orientaci skrývalo či zatajovalo 36 % dotazovaných, u genderové identity to bylo 71 % dotazovaných. Důvody pro zatajování byly různé – od pocitu, že to není v dané situace relevantní, po strach z negativní reakce. Výzkumná zpráva pokrývala také přímé zkušenosti s diskriminací u lékaře. V posledních pěti letech do data publikace se s diskriminací v lékařském prostředí vždy nebo často setkala pouze 2,3 % responentstva, ale občas a vzácně už šlo o 22 % dotázaných. Zkušenosti jsou však odlišné u trans* osob – 10 % trans mužů a 15 % trans žen se s diskriminací u lékaře setkávalo často nebo vždy. Zpráva uvádí, že trans* lidé se ze strany zdravotnického personálu setkávali například se sexistickými poznámkami, nerespektováním jejich rodu nebo patologizací (Pitoňák & Macháčková, 2023).
K lékaři raději nepůjdu
V některých případech mohou LGBTQIA+ lidé kvůli strachu z diskriminace raději návštěvy doktorů oddalovat nebo se jim zcela vyhýbat (Mirza & Rooney, 2018). To může být běžnější u starší populace, která bohužel ještě zažila doby, kdy sdělení své genderové nebo sexuální identity lékaři mohlo být potenciálně nebezpečné (Diamant-Wilson et al., 2024). Pokud se navíc pacient setká s diskriminací ve formě odmítnutí poskytnutí péče ze strany zdravotnického personálu, může být obtížné najít náhradní péči, například žije-li člověk v odlehlé lokalitě, nebo jedná-li se o specialistu (Mirza & Rooney, 2018). Česko je na tom z hlediska počtu ambulantních specialistů v mezinárodních srovnáních v rámci OECD i EU velmi dobře (Info pro lékaře, 2024). Jednotlivé regiony se v rámci dostupnosti lékařské péče nicméně velmi liší – pro lidi žijící mimo velká města a v okrajových regionech je proto hledání praktického lékaře i specialisty mnohem náročnější.
Ještě větším stresorem může být návštěva doktora pro lidi spadající do několika různých menšin současně (Matsuzaka et al., 2021), tedy například jedná-li se romské queer lidi. Míra zažívání diskriminace se liší také napříč jednotlivými podskupinami LGBTQIA+ menšiny, kdy nejvíce negativní zkušenosti, ať už intenzitou nebo frekvencí uvádějí trans* lidé (Matsuzaka et al., 2021). Tato skupina je pak více ohrožená tím, že lékařskou pomoc nevyhledá, a to ani v případech potřeby, což může mít silně negativní dopad na jejich zdraví.
Závěrem
České zdravotnictví se sice může na první pohled tvářit jako nízkoprahové, ale pro mnohé členy LGBTQIA+ komunity je toto bohužel pouhá iluze (např. Zahumenská, 2024). Existuje ale několik kroků, které je možné učinit pro to, aby byla zdravotnická péče v ČR opravdu dostupná všem. Inspiraci by mohli čeští zákonodárci a lékaři čerpat například v příručce OSN pro prosazování lidských práv a inkluzi LGBTI lidí (Rozvojový program OSN, 2022).
Zdroje
🔓= volně dostupný zdroj
Nemáte přístup ke zdroji? Napište nám na qhub.spolek@gmail.com!
- 🔓Diamant-Wilson, R., Ray-Novak, M., Gillani, B., Prince, D. M., Mintz, L. J., & Moore, S. E. (2024). “I felt like a freak when I would go to the doctor”: Investigating healthcare experiences across the lifespan among older LGBT and transgender/gender diverse adults. Qualitative Research in Medicine & Healthcare, 8(1), 11879. https://doi.org/10.4081/qrmh.2024.11879
- 🔓Matsuzaka, S., Romanelli, M., & Hudson, K. D. (2021). “Render a service worthy of me”: A qualitative study of factors influencing access to LGBTQ-specific health services. SSM – Qualitative Research in Health, 1, 100019. https://doi.org/10.1016/j.ssmqr.2021.100019
- Mirza, S. A., & Rooney, C. (2018). Discrimination prevents LGBTQ people from accessing health care. Center for American Progress.
- 🔓Nama, N., MacPherson, P., Sampson, M., & McMillan, H. J. (2017). Medical students’ perception of lesbian, gay, bisexual, and transgender (LGBT) discrimination in their learning environment and their self-reported comfort level for caring for LGBT patients: A survey study. Medical Education Online, 22, 1368850. https://doi.org/10.1080/10872981.2017.1368850
- 🔓Pitoňák, M. (2020). Strukturální základ menšinového stresu v Česku: Vztah mezi diskriminací, stigmatizací a zdravím neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí. In M. Šmíd (Ed.), Právo na rovné zacházení: Deset let antidiskriminačního zákona (str. 263–282). Wolters Kluwer. Dostupné zde.
- 🔓Pitoňák, M., & Macháčková, M. (2023). Být LGBTQ+ v Česku 2022: Výzkumná zpráva. Národní ústav duševního zdraví.
- 🔓Rozvojový program OSN (2022). Advancing the Human Rights and Inclusion of LGBTI People: A Handbook for Parliamentarians. New York, USA.
- 🔓Sileo, K. M., Baldwin, A., Huynh, T. A., Olfers, A., Woo, C. J., Greene, S. L., Casillas, G. L., & Taylor, B. S. (2022). Assessing LGBTQ+ stigma among healthcare professionals: An application of the Health Stigma and Discrimination Framework in a qualitative, community-based participatory research study. Journal of Health Psychology, 27(9), 2181–2196. https://doi.org/10.1177/13591053211027652
- 🔓Stašek, A., Semlerová, Z., Musil, O., & Doležalová, T. F. (Leden 2024). Queer zdraví: Výzkumná zpráva o zdraví LGBTQ+ lidí v Česku a na Slovensku (2023) [Výzkumná zpráva]. 61 s. Institut pro psychologický výzkum − INPSY, Masarykova univerzita. Dostupné z https://muni.cz/go/qz23
- 🔓Transparent (2025, 28. ledna). Co je špatně s návrhem zákona o úřední změně pohlaví a proč nakonec nejspíš spadne pod stůl? https://jsmetransparent.cz/co-je-spatne-s-navrhem-zakona-o-uredni-zmene-pohlavi-a-proc-nakonec-nejspis-spadne-pod-stul/
- 🔓 Zahumenská, K. (2024). Za hranicami binarity. Skúsenosti nebinárnych ľudí s českou zdravotnou a psychologickou starostlivosťou [Diplomová práce, Masarykova univerzita]. Institucionální repozitář MU. https://is.muni.cz/th/ay28a/