Autor: Q-Hub

Na 60 stranách se dozvíte detaily z našeho letního průzkumu, kterého se zúčastnilo 3 300 LGBTQIA+ lidí. Na konci reportu najdete také naše doporučení pro další potřebné kroky.

Pokřikování, hvízdání, zesměšňování, urážky, nevyžádané komentování vzhledu – to je jen malý výčet situací, které každá žena ve svém životě někdy zažila. Společnost, ve které ženy vyrůstají, jim celkem srozumitelně diktuje, jak mají vypadat a projevovat se. Sociální sítě, ale i další média neustále připomínají, že existuje jakýsi (ne)dosažitelný ideál, se kterým se mají srovnávat. V důsledku toho jsou ženy nespokojené se svými těly, a tráví více času upravováním svého vzhledu (Poorani, 2012). Ženské tělo se stává objektem pro mužské oko. Ale… jak to mají ženy, jejichž sexuální orientace není heterosexuální? Mohou být queer ženy odolnější vůči tlaku společnosti a jejím normám? V posledních letech se zejména na sociálních sítích objevují myšlenky odmítnutí společenských ideálů a důraz na to, aby ženy milovaly svá těla taková, jaká jsou. Mají queer ženy unikátní zkušenosti s pozitivním vnímáním svého těla, nebo není možné se oprostit od očekávání společnosti?

Láska je pro mnohé jednou z nejsilnějších emocí, které člověka provází po celý život. Zamilovanost a romantické vztahy jsou často brány jako nedílná součást lidské existence. Nicméně existují i lidé, kteří to tak nemají.

Výskyt alkoholovej závislosti u transrodových osôb je vysoký. Prečo tomu tak môže byť a čo alkoholovú závislosť môže spustiť? V tomto článku sa bližšie pozrieme na hlavné príčiny, ale aj spôsoby zvládania liečby z alkoholovej závislosti a možné formy pomoci.

LGBTQ+ osoby, tedy osoby různých menšinově zastoupených sexuálních orientací a identit, často v životě zažívají problémy spojené se sexuální orientací, které nemusí být lidem s heterosexuální orientací známé. Proto je pro tyto osoby důležité, aby byl psychoterapeut připraven na práci i s touto problematikou. V některých případech totiž dochází ze strany psychoterapeuta k nepochopení klienta, což může vést k tomu, že to daný klient „vzdá“ a přestane odbornou pomoc vyhledávat (Shelton & Delgato-Romero, 2011). Je tedy důležité zamyslet se nad současným stavem psychoterapeutické péče pro LGBTQ+ osoby a zaměřit se na respekt a ohleduplnost ze strany jak psychoterapeutické obce, tak i společnosti jako celku.

Bude to pravděpodobně ten nejtěžší rozhovor v jeho životě, když se vám dítě svěří s tím, že je mimo rámec heterosexuality. A pro váš vzájemný vztah to může být rozhovor ten nejdůležitější. Neříkejte mu, že je to fáze. Budete většinou za blbce.

Lidé během svého života potkávají mnoho osob a navazují nejrůznější vztahy. Velkým tématem bývají zejména ty romantické, které mnoho z nás zažívá již od dětství. Pomíjivé školní lásky, držení se za ruce a okamžik prvního polibku. Setkat se můžeme také s postupným experimentováním v tom, s kým tyto intimní chvíle sdílíme. Postupně si tak uvědomujeme, ke komu nás to přitahuje a jaké jsou naše sexuální preference, které se stávají součástí naší identity. Jde ale o trvalou a neměnnou součást naší osobnosti? Co když si v průběhu života uvědomíme, že nás to více táhne k jinému pohlaví či genderu než doposud? Znamená to, že jsme doteď žili ve lži, nebo se naše sexuální orientace časem změnila? Na to se soustředí tento článek, který představuje termín sexuální fluidity označující proměnlivost sexuálních preferencí.

Co to znamená být asexuální? Definice a její vysvětlení byla zmíněna již v příspěvku Error, attraction not found, ale platí opravdu pro všechny? A jaký mají ace lidé vlastně život?

Vzruší nás prosté kopulační pohyby. S identifikací je to mnohem složitější.

Co člověku přináší církev?

Katolická církev je největší křesťanskou církví na světě, hlásí se k ní přibližně 1,3 miliard lidí, a zaujímá tak důležité postavení v mnoha lidských životech (Pelikan et al., 2023). Náboženství jako takové je zdrojem víry a duchovna. Pomáhá tak lidem vypořádávat se se stresem z každodenních situací v jejich životě. Církev tak do jisté míry poskytuje člověku pocit bezpečí, komfortu, smyslu, jistoty či kontroly nad životem. Pokud je náboženská víra v rozporu s jinými aspekty lidského života, může vytvářet problémy, které jsou pro člověka příčinou úzkostí, tísní a konfliktů se svým okolím či se sebou samým (Pargament et al., 2000). Takovýto rozpor se sebou samým můžeme označit za konflikt identit.