Autor: Q-Hub

Pochody hrdosti (anglicky pride) jsou prostor pro queer komunitu a allies, aby se setkávali a pochodovali za queer práva a oslavovali jejich existenci. Historicky první pochody hrdosti se konaly v Chicagu, New Yorku a Los Angeles v den ročního výročí Stonewallských protestů (tj. série spontánních, násilných demonstrací LGBTQ+ komunity proti policejní razii, která se uskutečnila v Manhattanu, New York), 28. června 1970. Od té doby se každoročně rozrůstají, jak svou velikostí, tak společenským dosahem. Již dávno nejsou záležitostí jen Spojených států, dnes se s pochody hrdosti setkáváme nejen v hlavních městech západně smýšlející Evropy, ale i některých částech Asie a Afriky. Pride se tak stal světově známým termínem.

Většina transgender lidí, kteří procházejí nebo prošli* tranzicí („změnou pohlaví“), si dělá starosti s tím, jak je bude vnímat jejich okolí. Budou je ostatní považovat za biologické ženy a muže nebo je ostatní „prokouknou“ jako trans? Osloví je tentokrát ve správném rodě? Budou v nebezpečí, pokud okolí odhalí jejich identitu?

Od počátku spolupracujeme s Institutem pro psychologický výzkum (INPSY) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tentokrát dáváme síly dohromady pro velkou věc! Vědecký výzkum duševního a fyzického zdraví […]

O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).

Bisexuální lidé jsou, stejně jako lesby, gayové, trans* a další lidé s odlišnými sexuálními a genderovými identitami, součástí LGBTQ+ menšiny. I když to nemusí být na první pohled zjevné, bisexuální lidé se potýkají s řadou problémů spojených s jejich sexuální identitou, a to nejen v rámci většinové společnosti, ale i mezi LGBTQ+ lidmi. Stigma obklopující tuto sexuální menšinu pak negativně ovlivňuje každodenní život bisexuálních lidí. To se projevuje i na jejich psychickém zdraví.

Ještě před několika lety bychom mohli v klidu říct, že používání online seznamovacích sítí je v naší společnosti tabu, pro některé i ostuda. Seznamovací sítě se však postupně staly nedílnou součástí životů mladých i starších lidí. Ani LGBTQ+ komunita není v tomto případě výjimkou, ba naopak.

V poslední době se ve společnosti objevují stále nové a nové identity patřící do LGBTQ+. Mezi ty méně známé patří například asexuální, demisexuální, aromantický a další. Co si máme pod jednotlivými názvy představit? A proč se jich v poslední době vyskytuje tolik?

Coming out je proces, který mají LGBTQ+ lidé společný. Vnitřním, popř. vnějším prochází queer lidé postupně a někdy opakovaně. Čemu všemu čelí?

Identita se utváří celý život, nejvíce však do dospělosti. Jaké teoretické modely nám nabízí věda?

Výzkum LGBTQ+ osob obvykle vyžaduje pečlivé zvážení etických aspektů, protože jde o společensky ohroženou skupinu. Jaká máme k dispozici doporučení?