O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).

Bisexuální lidé jsou, stejně jako lesby, gayové, trans* a další lidé s odlišnými sexuálními a genderovými identitami, součástí LGBTQ+ menšiny. I když to nemusí být na první pohled zjevné, bisexuální lidé se potýkají s řadou problémů spojených s jejich sexuální identitou, a to nejen v rámci většinové společnosti, ale i mezi LGBTQ+ lidmi. Stigma obklopující tuto sexuální menšinu pak negativně ovlivňuje každodenní život bisexuálních lidí. To se projevuje i na jejich psychickém zdraví.

Ještě před několika lety bychom mohli v klidu říct, že používání online seznamovacích sítí je v naší společnosti tabu, pro některé i ostuda. Seznamovací sítě se však postupně staly nedílnou součástí životů mladých i starších lidí. Ani LGBTQ+ komunita není v tomto případě výjimkou, ba naopak.

V poslední době se ve společnosti objevují stále nové a nové identity patřící do LGBTQ+. Mezi ty méně známé patří například asexuální, demisexuální, aromantický a další. Co si máme pod jednotlivými názvy představit? A proč se jich v poslední době vyskytuje tolik?