Štítek: diskriminace

Asexuální osoby se mohou potýkat s diskriminací v mnoha oblastech svého života. Jednou z oblastí, kde se právě kvůli své identitě mohou setkat s obtížemi, je zdravotnictví. V tomto článku se konkrétně zaměříme na příčiny patologizace asexuality.

Nemoc AIDS, rozšiřující se virem HIV, zná po epidemii, která začala v roce 1981 ve Spojených státech, celý svět. Do povědomí Američanů se prvně zapsala s označením “gay rakovina“ a následně GRID (Gay-Related Immune Deficiency) jelikož většina pacientů byli muži mající sex s muži. Došlo tak k okamžitému (a poměrně problematickému) spojení “homosexuálního styku” s touto nemocí.

Za transgender označujeme člověka, který zažívá nesoulad mezi pohlavím, které mu bylo při narození přiděleno, a svou genderovou identitou nebo rolí (Jones et al., 2017). Genderová identita je individuální psychologické vnímání vlastního pohlaví jako mužského, ženského, ani jednoho z nich, obojího, nebo jako někde uprostřed (Bockting & Allen, 2012). Transgender lidé, stejně jako zbytek queer populace, se častěji setkávají s transfobií, předsudky a diskriminací (Claes et al., 2015). To se pak může promítat do různých oblastí jejich života, kam spadá právě i sport. Dle Smith et al. (2012) se s transfobií a homofobií při sportu setkalo 80 % transgender respondentů. Oba tyto termíny označují nepřátelské postoje a chování, které jsou založeny na nepochopení nebo nesouhlasu s odlišnou genderovou identitou nebo sexuální orientací. Ačkoli je pravidelný pohyb nezbytný pro naše fyzické zdraví a well-being, pro transgender lidi je přístup k němu ztížen různými překážkami.

Jak vypadá aktuální situace Romů, kteří zároveň patří k sexuální a genderové menšině? Queer Romové se mohou potýkat s různými obtížemi, zejména při prožívání vlastní identity. I když jsou komunity Romů a queer osob od sebe kulturně, etnicky i sociálně odlišné, mají jedno společné: vysokou pravděpodobnost sociálního vyloučení (Ara Art, 2021). Rozšíření povědomí o tomto tématu by mohlo posílit potřebu rovnoprávnosti a ocenění různorodých identit v obou skupinách.

Téma sexuality proniká do každého kouta naší společnosti. Odráží se v reklamách, filmech, médiích a běžných rozhovorech, takže se mu jen těžko vyhneme. Společnost se postupně vzdaluje tradičnímu pojetí sexuality, kdy byla vnímána převážně jako prostředek k reprodukci. Směřuje k otevřenějšímu přístupu k sexu, který zdůrazňuje osvobození od stigmatu, poukazuje na různorodost sexu a podporuje informovanost. Pojetí sexuality se rozšiřuje o dříve opomíjené koncepty, nicméně k dokonalosti má ještě daleko. Společnost stále předpokládá, že všichni lidé mají sexuální touhy (sex je univerzální). Toto však neodpovídá zkušenostem asexuálních lidí. Nedostatek jejich viditelnosti a povědomí způsobuje spleť specifických problémů a výzev, které jsou přehlíženy a nedostatečně chápány.

Co člověku přináší církev?

Katolická církev je největší křesťanskou církví na světě, hlásí se k ní přibližně 1,3 miliard lidí, a zaujímá tak důležité postavení v mnoha lidských životech (Pelikan et al., 2023). Náboženství jako takové je zdrojem víry a duchovna. Pomáhá tak lidem vypořádávat se se stresem z každodenních situací v jejich životě. Církev tak do jisté míry poskytuje člověku pocit bezpečí, komfortu, smyslu, jistoty či kontroly nad životem. Pokud je náboženská víra v rozporu s jinými aspekty lidského života, může vytvářet problémy, které jsou pro člověka příčinou úzkostí, tísní a konfliktů se svým okolím či se sebou samým (Pargament et al., 2000). Takovýto rozpor se sebou samým můžeme označit za konflikt identit.

Většina transgender lidí, kteří procházejí nebo prošli* tranzicí („změnou pohlaví“), si dělá starosti s tím, jak je bude vnímat jejich okolí. Budou je ostatní považovat za biologické ženy a muže nebo je ostatní „prokouknou“ jako trans? Osloví je tentokrát ve správném rodě? Budou v nebezpečí, pokud okolí odhalí jejich identitu?

Od počátku spolupracujeme s Institutem pro psychologický výzkum (INPSY) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tentokrát dáváme síly dohromady pro velkou věc! Vědecký výzkum duševního a fyzického zdraví […]

O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).

Bisexuální lidé jsou, stejně jako lesby, gayové, trans* a další lidé s odlišnými sexuálními a genderovými identitami, součástí LGBTQ+ menšiny. I když to nemusí být na první pohled zjevné, bisexuální lidé se potýkají s řadou problémů spojených s jejich sexuální identitou, a to nejen v rámci většinové společnosti, ale i mezi LGBTQ+ lidmi. Stigma obklopující tuto sexuální menšinu pak negativně ovlivňuje každodenní život bisexuálních lidí. To se projevuje i na jejich psychickém zdraví.