Štítek: genderová exprese

Trans* lidé ukazují spektrum genderového prožívání a zkušeností mezi binárními kategoriemi a mimo ně, které nemusí končit u normativní duality pohlaví. Celkově šest mladých trans* lidí během jednoho týdne dostalx za úkol fotit momenty, kdy si uvědomují svojí trans* identitu. Rozhovory s nimi a jejich fotky zabíhají i k vnímání sexuality, vztahu k vlastnímu tělu a queer komunitám, které mohou být neviditelné, ale stále přítomné.

V dnešní době už víme, že genderových identit je mnoho, a patří mezi ně i identita nebinární. Pojem nebinární je používán k označení lidí, kteří se genderově identifikují jinak než jako muž, nebo žena. Jde tedy o lidi, kteří nejsou muž ani žena, jsou obojím, svůj gender mění, nebo je jejich genderová identita jakákoliv jiná než muž/žena (Richards et al., 2016).  Stále však žijeme ve světě, který povětšinou pracuje s binárním dělením genderu na ženu a muže. Příkladem je třeba jazyk – nástroj, který používáme k dorozumívání se s ostatními, ale který také ovlivňuje naše uvažování a umožňuje nám vyjádřit vlastní identitu. Mnoho jazyků se potýká s tím, že nedokáže vyjádřit gender jiný, než muž či žena. Mezi ně patří i český jazyk, který typicky pro označení osob používá rod mužský a ženský. Pokud člověk nemá možnost skrze jazyk vyjádřit svoji identitu a je nucen si vybírat nějakou z existujících „škatulek“, přináší mu to v životě značnou frustraci (Ansara & Hegarty, 2014; Matsuno & Budge, 2017). Jak tedy umožnit nebinárním českým lidem pojmenovat to, kým jsou? A co na to česká společnost, která vyrůstá po staletí s binárním genderem silně ukotveným v jazyce?