Štítek: zdraví

Pokřikování, hvízdání, zesměšňování, urážky, nevyžádané komentování vzhledu – to je jen malý výčet situací, které každá žena ve svém životě někdy zažila. Společnost, ve které ženy vyrůstají, jim celkem srozumitelně diktuje, jak mají vypadat a projevovat se. Sociální sítě, ale i další média neustále připomínají, že existuje jakýsi (ne)dosažitelný ideál, se kterým se mají srovnávat. V důsledku toho jsou ženy nespokojené se svými těly, a tráví více času upravováním svého vzhledu (Poorani, 2012). Ženské tělo se stává objektem pro mužské oko. Ale… jak to mají ženy, jejichž sexuální orientace není heterosexuální? Mohou být queer ženy odolnější vůči tlaku společnosti a jejím normám? V posledních letech se zejména na sociálních sítích objevují myšlenky odmítnutí společenských ideálů a důraz na to, aby ženy milovaly svá těla taková, jaká jsou. Mají queer ženy unikátní zkušenosti s pozitivním vnímáním svého těla, nebo není možné se oprostit od očekávání společnosti?

Výskyt alkoholovej závislosti u transrodových osôb je vysoký. Prečo tomu tak môže byť a čo alkoholovú závislosť môže spustiť? V tomto článku sa bližšie pozrieme na hlavné príčiny, ale aj spôsoby zvládania liečby z alkoholovej závislosti a možné formy pomoci.

LGBTQ+ osoby, tedy osoby různých menšinově zastoupených sexuálních orientací a identit, často v životě zažívají problémy spojené se sexuální orientací, které nemusí být lidem s heterosexuální orientací známé. Proto je pro tyto osoby důležité, aby byl psychoterapeut připraven na práci i s touto problematikou. V některých případech totiž dochází ze strany psychoterapeuta k nepochopení klienta, což může vést k tomu, že to daný klient „vzdá“ a přestane odbornou pomoc vyhledávat (Shelton & Delgato-Romero, 2011). Je tedy důležité zamyslet se nad současným stavem psychoterapeutické péče pro LGBTQ+ osoby a zaměřit se na respekt a ohleduplnost ze strany jak psychoterapeutické obce, tak i společnosti jako celku.

Většina transgender lidí, kteří procházejí nebo prošli* tranzicí („změnou pohlaví“), si dělá starosti s tím, jak je bude vnímat jejich okolí. Budou je ostatní považovat za biologické ženy a muže nebo je ostatní „prokouknou“ jako trans? Osloví je tentokrát ve správném rodě? Budou v nebezpečí, pokud okolí odhalí jejich identitu?

Od počátku spolupracujeme s Institutem pro psychologický výzkum (INPSY) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tentokrát dáváme síly dohromady pro velkou věc! Vědecký výzkum duševního a fyzického zdraví […]

O LGBTQ+ lidech se často mluví jako o stigmatizované skupině, která se potýká s relativně velkým množstvím psychických problémů. Různé negativní aspekty queer zdraví (tedy zdraví sexuálních a genderových menšin), jako je například menšinový stres, jsou dobře teoreticky zpracovány (Meyer a kol., 2011). Mnohem méně se však věda věnuje pozitivním aspektům queer zdraví, např. životní spokojenosti, obecně zažívané pohodě (well-beingu) nebo poněkud poeticky znějícímu vzkvétání (flourishing).

Bisexuální lidé jsou, stejně jako lesby, gayové, trans* a další lidé s odlišnými sexuálními a genderovými identitami, součástí LGBTQ+ menšiny. I když to nemusí být na první pohled zjevné, bisexuální lidé se potýkají s řadou problémů spojených s jejich sexuální identitou, a to nejen v rámci většinové společnosti, ale i mezi LGBTQ+ lidmi. Stigma obklopující tuto sexuální menšinu pak negativně ovlivňuje každodenní život bisexuálních lidí. To se projevuje i na jejich psychickém zdraví.

Ještě před několika lety bychom mohli v klidu říct, že používání online seznamovacích sítí je v naší společnosti tabu, pro některé i ostuda. Seznamovací sítě se však postupně staly nedílnou součástí životů mladých i starších lidí. Ani LGBTQ+ komunita není v tomto případě výjimkou, ba naopak.